V evropských metropolích funguje přeměna starých budov na sklady a výdejny. Proč tomu tak není i v Praze?

30.3.2018 - Ve velkých evropských metropolích, jako je Londýn, Madrid, Paříž či Berlín, testují místní úřady nebo soukromé firmy nové logistické koncepty, pomocí nichž by se měl snížit počet nákladních aut v ulicích. Praha začala také pracovat na vlastním konceptu městské logistiky a to počátkem tohoto roku. Už bylo na čase. Díky velké poptávce po rezidenčních developerských projektech ve vhodných lokalitách totiž záměr výstavby městských logistických prostor téměř vždy prohraje. Tím pádem hrozí, že dostat efektivně k lidem zboží bude v budoucnu velkým problémem.

Trh e-commerce celoevropsky intenzivně roste, což sice přináší spoustu radosti provozovatelům e-shopů, ale velké starosti všem, kdo se podílejí na doručování zásilek. Městské logistické prostory budou v budoucnu zcela zásadní pro zvládání rostoucího počtu zásilek ve velkých městech. Vyřešení těchto prostor by mělo přispět k uspokojení zvyšujících se požadavků zákazníků, kteří chtějí mít doma zásilku rychle a spolehlivě.

Praha se zatím, na rozdíl od největších evropských metropolí, nemusí zabývat obřími objemy zásilek k doručení. Londýn například čelí každoročně téměř dvacetinásobku toho co Praha. Velká evropská města proto hledají řešení, jak stále komplikovanější poslední míli co nejefektivněji vyřešit. "V Anglii je například trend, že se staré kancelářské budovy, obchodní centra či jiné budovy, které už neplní svůj účel, mění na drobné sklady kombinované s výdejnami e-shopů," popisuje zahraniční praxi Martin Baláž, ředitel pro výstavbu a pronájem pro ČR a Slovensko ve společnosti Prologis.

Sklad, nebo byt?

I v Praze existují potenciální prostory pro budování městských logistických jednotek. Stavět by se dalo v okolí nákladových nádraží, například v okolí nádraží Braník, nebo v průmyslových areálech v Hostivaři. Poptávka po tomto typu prostor je velká především ve strategických místech, kde je dobrá dopravní obslužnost hromadnou dopravou. Není to jen z důvodu dostupnosti pracovní síly, ale například i pro možnost kombinace logistických prostor s nějakým druhem retailu, showroomu či výdejního místa. Podobné projekty by mohly vznikat i v Hostivaři nebo Štěrboholích. Dobrým místem pro tyto účely by mohl být Westpoint v Ruzyni, ale tam nakonec proběhne výstavba bytů a to je právě jeden ze zásadních problémů při budování městských logistických prostor, kterým je velká konkurence rezidenčních projektů. Trend je totiž takový, že se starší průmyslové budovy s dobrou dopravní dostupností bourají a na jejich místě vznikají byty, protože developerům a investorům slibují rezidenční projekty větší výdělky. Obzvlášť při aktuální velké poptávce po těchto projektech.

Nových hal, které slouží speciálně pro městskou logistiku, je zatím v Praze minimum. V plánu není ani jejich větší rozvoj a to vzhledem k relativně malé rozloze města a ne až tak velkému objemu přeprav. "Osobně si myslím, že sklady blíže centru Prahy, pro tento typ logistiky, nebudou vznikat. Spíše bude větší tlak na transformaci existujících areálů v blízkosti Prahy na city logistiku," uvádí Martin Baláž a dodává: "Aktuální tlak Prahy na zákaz vjezdu kamionů do města zatím není reálný, ale do budoucna bude stále větší a firmy se s tímto problémem budou muset vypořádat."

Například Prologis Park Prague-Rudná se tak podle Baláže již na městskou logistiku profiluje. Jeden z nájemců odtud například distribuuje léky do dvou hodin po celé Praze, Sportisimo z tohoto parku zaváží své pražské prodejny a donedávna odtud rozvážel potraviny on-line prodejce potravin Koloniál.

Je potřeba změnit chápání městské logistiky

Pro zvládnutí stále rostoucích objemů bude ovšem potřeba nejen fyzicky transformovat samotná logistická centra, ale především proměnit chápání městské logistiky jako takové. Záleží také na trendech na poli spolupráce mezi firmami, která je dvojnásob potřeba právě v hustě zabydlených oblastech evropských metropolí.

Takovou formou spolupráce je například městské konsolidační centrum, kde může vícero obchodních řetězců sdílet kapacity pro konsolidaci objednávek a jejich efektivní distribuci do jednotlivých obchodů. Tímto by se mohly inspirovat e-shopy, které by mohly sdílet svá odběrná místa a poštomaty. To by pomohlo nejen snížit náklady, ale pro zákazníka by se tím zlepšila jeho zkušenost, protože by zboží našel vždy na tom nejbližším odběrném místě.

Model společného zavážení městských distribučních center a následné distribuce je díky lepšímu vytížení vozů i skladů efektivnější a podle analytiků z Ernst & Young může přinést až 39procentní úsporu operačních nákladů. Kromě toho díky vyšší frekvenci jízd se mohou obchody zavážet častěji menšími dodávkami, a zásoby v nich tak mohou být nižší.

Logistické projekty mají oproti výstavbě bytů nízkou konkurenceschopnost. Proto se vytvářením koncepce městské logistiky musí zabývat především vedení měst. Rada hlavního města Prahy zadala vypracování koncepce městské logistiky Institutu plánování a rozvoje (IPR) a výsledek by měl být znám do konce letošního roku. "Pohyb dodávek po Praze jde lépe organizovat a snižovat tak jejich vliv na město. V návaznosti na obchodování po internetu to bude stále naléhavější," vysvětluje smysl vytváření koncepce Ondřej Boháč, ředitel IPR. Studie by měla řešit nejen budování překladišť a městských logistických center, ale například i nedostatek zásobovacích stání či využití alternativních způsobů zásobování, jako jsou nákladní kola či říční doprava.

Ilustrační foto: autor WLNA